Česká zemědělská univerzita

Česká zemědělská univerzita v Praze je veřejnou vysokou školou (podle zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách). V roce 2021 oslavila ČZU již 115. výročí. Připomeňme si ve stručnosti několik nejdůležitějších dat. Již v roku 1776 byly zavedeny na Filozofické fakultě pražské univerzity přednášky o hospodářských naukách. V roce 1812 na základě dvorského dekretu ze 17. prosince došlo k přičlenění stolice hospodářství k polytechnice. První přednášky o lesnických vědách byly zahájeny na podzim roku 1848. Vlastní historie naší školy počíná zřízením zemědělského odboru při České vysoké škole technické (ČVŠT) v roce 1906 dekretem císaře Františka Josefa z 26. října. Děkanem se tehdy stal významný zemědělský odborník profesor Stoklasa. Výuka byla čtyřletá a zřízení tohoto odboru znamenalo naplnění mnohaletých snah o vytvoření české vysoké zemědělské školy. Škola již od počátku své existence (1906/07) začala vyvíjet čilou aktivitu, v neposlední řadě podmíněnou obětavostí vyučujících i studentů. Světová válka sice přibrzdila její vývoj, avšak osvobození národa a znovudobytí státní samostatnosti přispěly k novému rozmachu školy. V rámci poválečných reforem, týkajících se též školství, došlo k změně struktury ČVŠT. Dosavadní zemědělský odbor byl přeměněn v roce 1920 na Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství (VŠZLI) Českého vysokého učení technického (ČVUT). Lze ještě uvést, že rok před tím zřídilo ministerstvo školství svým výnosem z 12. března 1919 lesnický odbor při ČVUT, jenž byl nyní převeden pod nově vzniklou VŠZLI. Škola, sídlící v Gröbově vile v Havlíčkových sadech, měla celou dobu problémy s prostorami. V roce 1932 byla proto prosazena výstavba budovy v Dejvicích, kam se pak škola relativně brzy - již v roce 1936 - přestěhovala. Léta okupace a rok 1948 nebyly rozvoji školství příznivé a negativně ovlivnily i studium zemědělských nauk. Museli odejít významní odborníci, došlo k perzekuci nepohodlných studentů. Dne 8. července 1952 byla vládním nařízením z dosavadní VŠZLI při ČVUT zřízena samostatná Vysoká škola zemědělská v Praze. Na jedné straně patřila velkorysá státní podpora zemědělského školství nepochybně ke kladům nové organizace výuky a výzkumu, na druhé straně však nelze přehlédnout zpolitizování klimatu a přípravu odborníků pro potřeby kolektivizace, jejíž přínos pro národní hospodářství se ukázal z historického hlediska přinejmenším sporný. Na škole byly zhruba do roku 1959 koncipovány fakulty, jejichž zaměření mělo vycházet vstříc nové koncepci zemědělství. Lesnická fakulta v letech 1952–1959 zůstala v rámci ČVUT a po přechodném období, kdy byla zařazena do správy VŠZ, byla v roce 1964 transformována do Vědeckého lesnického ústavu. V šedesátých letech se VŠZ postupně rozrůstala. Ve školním roce 1960–61 byla zahájena výuka na čtvrté fakultě školy v Českých Budějovicích. V prvé polovině šedesátých let se celá pražská VŠZ přestěhovala do nově budovaného areálu v Suchdole u Prahy. Roku 1990 Lesnická fakulta obnovila plně svou činnost a stala součástí univerzity. V roku 1997 přesídlila do nově postavené budovy v areálu univerzity. V roce 2003 změny ve vnitřním uspořádání fakulty vedly ke změně názvu na Fakulta lesnická a environmentální. Od 1. ledna 1995 byla VŠZ na základě zákona 192/1994 Sb. transformována na Českou zemědělskou univerzitu v Praze. V roce 2005 byl zřízen Institut vzdělávání a poradenství, který zajišťuje pedagogické vzdělávání studentů, doktorandů i akademických pracovníků ČZU a systémové vzdělávání pracovníků středních odborných škol a učilišť v souvisejících oborech. V roce 2007 vznikly v návaznosti na dosavadní dynamický rozvoj Fakulty lesnické a environmentální dvě nové fakulty, a to Fakulta lesnická a dřevařská a Fakulta životního prostředí. V souvislosti s intenzivním rozvojem celé univerzity na přelomu století souviselo i vybudování nových prostor pro vzdělávací i výzkumnou činnost. V roce 2002 bylo vybudováno Studijní a informační centrum s kongresovým sálem, v roce 2011 Mezifakultní centrum environmentálních věd. V roce 2015 a 2016 byly slavnostně otevřeny největší investiční projekty od doby výstavby suchdolského areálu, a to Dřevařský pavilon FLD a druhá část Mezifakultního centra environmentálních věd. Současně se podařilo uskutečnit několik projektů v rámci OP Výzkum a vývoj pro inovace zaměřených na pořízení špičkového laboratorního vybavení.