Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická, Praha 1, Hellichova 22

Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická (též Střední průmyslová škola grafická v Praze, v minulosti Státní grafická škola, lidově Hellichovka, či pod zkratkou SPŠG) je pražská střední a vyšší odborná škola se zaměřením na fotografii, grafickou úpravu tiskovin, restaurátorství a polygrafii. Sídlí v ulici Hellichova pod vrchem Petřín na Malé Straně. Škola byla založena v roce 1920 a nese jméno malíře Josefa Vojtěcha Hellicha.
Státní grafická škola byla založena v roce 1920. Rozdělena byla do tří dvouletých oborů – knihařství, fotografie a reprodukční techniky. Mezi významné pedagogy patřili mj. výtvarník Vratislav Hugo Brunner nebo knihvazači Ludvík Bradáč a Antonín Tvrdý. V roce 1932 převzal vedení školy designér Ladislav Sutnar. Pro nově zavedený kurz reklamní fotografie získal známého avantgardního fotografa Jaromíra Funkeho a jeho asistenta Josefa Ehma. Kinematografii zde začal přednášet Rudolf Skopec. Osnovy byly obohaceny o předměty americká retuš, ofset a hlubotisk.
V průběhu 30. let 20. století škola pod Sutnarovým vedením vydala 14 publikací, z nichž nejznámější je fotografická kniha Fotografie vidí povrch.
V období protektorátu převzal vedení školy malíř Josef Solar. Během války byly žáci totálně nasazováni v družstvu Dorka a při dokumentaci nástěnných maleb v Emauzském klášteře.
V roce 1949 byla škola rozdělena na dvě části – uměleckou a průmyslovou. Umělecká škola se později přetvořila na Výtvarnou školu Václava Hollara na Žižkově, průmyslová větev získala dnešní budovu v Hellichově ulici.
V roce 1965 byl zaveden nový obor Obalová technika, který se v roce 1988 přestěhoval na průmyslovou školu ve Štětí. V roce 1975 byl založen obor Konzervátorství a restaurátorství a skladba oborů se změnila na jeden technologický (polygrafie) a tři výtvarné (užitá fotografie, propagační výtvarnictví a restaurátorství).
V roce 1994 bylo zavedeno pomaturitní studium.